Po staletích se znovu pootevřeli brány světů vesmírného stromu a bohové procitli, vábeni voláním čarodějů a vůní obětin. Je mnoho polozapomenutých prastarých kultů. Ve středu jejich uctívání jsou rozličná božstva, přírodní síly či posvátná zvířata, jedním z nich je VLK.
V záři plamenů Beltainových ohňů oživla dávná myšlenka na vytvoření společenství těch, kteří propadli kouzlu jantarových zraků a touze po hřejivém doteku šedých srstí. A tak vzniklo Brothrjus Wulfe, Bratrstvo vyznavačů Vlčího boha. Bratrstvo jdoucí ve stopách těch kteří se zvali potomky vlků a vzývali jejich božstva před mnoha tisíci lety. Smyslem Bratrstva je chránit a rozvíjet odkaz Vlčího lidu, hledat zapomenuté příběhy a legendy. Učit se moudrosti čtyřnohých bratří a bojovat za záchranu jejich existence, stejně jako za jejich dřívější i současná teritoria.
Jedním z dalekosáhlých cílu přesahujících život zakládající generace je nalezení svébytné kultury, založené na základě dochovaných fragmentů vlčích kultů. Z těchto důvodů někteří příslušníci Bratrstva rekonstruují jazyk starých Gótů, studují starogermánské Runy či ornamentální styl. Důležitost je přikládána i studiu zapomenutých umění umožňujících přežití mimo současnou přetechnizovanou společnost.
Bratrstvo je rozděleno do smeček, neboli klanů, kterým je vzorem společenské uspořádání vlčího druhu. Jen spolupráce umožňuje dosáhnout cílů, jichž jedinec nemá naději dosáhnou sám. Součástí vlčích klanů jsou psi a vlčí kříženci kteří provází většinu vlčích bratří a sester.
Nedílnou součástí každého přírodního kultu má magie, Vlčí lid není výjimkou. Wulfgudjans (vlčí šamani) jsou strážci tradice a vědění Bratrstva ale zároveň i bytosti spjaté s přírodou a schopné dlouhodobě snášet její nepříznivé podmínky.
Bratrstvo se řídí přírodními cykly, úplňky a novolunními a osmi zastaveními kola roku. V tyto dny se konají oslavy a obřady k uctění bohů.
Brothrjus Wulfe je útočištěm a signálním ohněm pro ty ,kteří zachytili volání krve a nyní bloudí tmavou nocí hledajíce svůj ztracený národ.
Někdy se rozzáří ornament na hvězdnaté obloze, jindy zase přinese vítr hlasy mnoho dnů cesty vzdálené. Někdy jsou bohové blíž než li si myslíme. Někdy zkrátka stojí za to sebrat odvahu vyjít do nejisté temnoty bez světel za branami měst.